Obec Purkarec

Obec Purkarec vznikla ve středověku během kolonizace hvozdu severně od královského hradu Hluboká (Froburg). Karel IV. Lucemburský v této oblasti založil původně strážní hrad Karlův hrádek. Blízko Karlova hrádku je zmiňováno větší sídlo (téměř jistě dnešní Purkarec). Podle písemných pramenů byla obec Purkarec oficiálně založena v roce 1352; je však pravděpodobné (například podle popisu osídlení okolí Karlova hrádku v historických listinách), že sídlo existovalo již dříve.

První zmínka o osídlení katastru a nejbližšího okolí Jeznice, Chlumce, Hradecké či zahrádeckých vrat pochází ze střední doby bronzové (polovina 2. tisíciletí před n. l.). V samotném purkareckém katastru byly nalezeny četné mohyly z doby halštatské.

Purkarec patřil po celou feudální dobu k hlubockému panství a tvořil významné středisko schwarzenberského revíru. Hlavní obživou obyvatel Purkarce v celé jeho historii bylo zemědělství, práce v lesích a plavení dříví po Vltavě. Těžené dříví z lesů se již ve 14. a 15. století dopravovalo po významné dopravní tepně-řece Vltavě do Prahy a dále do Německa. Purkarec jako samosprávní obec existovala po celá staletí. Sídlo mělo do výrazného úpadku během třicetileté války charakter městečka.

Pobělohorské období bylo i předělem v obecní samosprávě. Purkarec zpočátku byl uváděn stále jako městečko až do roku 1706. Od té doby se Purkarec označoval důsledně jako ves. Ztráta označení městečka neznamenala změnu ve správě. I nadále ves spravoval rychtář a konšelé. Purkarecká rychta se připomíná k roku 1672 a patřily k ní až do roku 1848 Jeznice, Buzkov a Jaroslavice.

Dochovaný Purkarecký kostel sv. Jiří pochází z šedesátých let čtrnáctého století a je postaven v gotickém slohu. Jeho pozůstatky (křížová klenba a jižní boční portál s ostěním) jsou patrné dodnes i přes pozdější barokní přestavbu. Nejstarší zvon-větší sv.Jiří pocházel z roku 1637. V lednu 1922 pukl a za německé okupace byl odvezen do Německa. Menší zvon-Panny Marie je z roku 1777. V roce 1879 byl kostel vybaven novými varhanami.

Průměrný počet obyvatel do roku 1976 byl 500-750 osob. Nejvíce obyvatel, 750, žilo v Purkarci v roce 1880 v 64 domech. Značný úbytek nastal po II.světové válce, kdy mnozí obyvatelé odešli v rámci osídlování do pohraničí. Po prvním poválečném sčítání obyvatel v roce 1950 žilo v Purkarci 385 osob v 115 domech. Purkarec celá staletí byl nejen schwarzenberským střediskem, ale i významným střediskem voroplavby, kultury a společenského života plaveckého obvodu Hluboká, Poněšice a Jaroslavice. V 1. polovině 19. století místní farář František Kalina “vylepšil” Purkareckou historii o řadu pověstí. Například o neexistující templářský klášter, ze kterého měla vést podzemní chodba do kostela. Jeho výmyslem byla i obec Bílkov. Mezi pověsti patřilo i tvrzení, že Purkarec je samostatným statkem, který drželi rytíři Janátové.

Významným rokem v historii obce byl rok 1978  kdy usnesením vlády ČSSR  bylo rozhodnuto o vzedmutí hladiny Vltavy vodním dílem Hněvkovice pro potřeby plánované jaderné elektrárny Temelín. Realizace záměru měla za následek zánik sídel Jaroslavice, Buzkov (dříve Buskov), celého Purkarce na pravém břehu, velké části Purkarce na levém břehu a jediného mostu spojující oba břehy Purkarce (umožňoval přepravu pěších a jednosměrný průjezd osobních automobilů).  Celkem byla zlikvidována skoro polovina obce, která tím hodně ztratila ze své malebnosti.

V současné době je Purkarec vcelku poklidná obec s necelými 200 obyvateli, v které se začíná využívat potenciál vzniklé přehradní nádrže Hněvkovice.

 

Bratrské spolky

Vltavan Čechy Vltavan Štěchovice Vltavan Davle Vltavan Praha